|
| |
- Meteoroidy, meteory, meteority
-
-
- Meteor je jasný záblesk (někdy i jasný proužek) světla na noční obloze vznikající při vstupu meteoroidu do zemské atmosféry (meteorům se říká také "padající hvězdy", dříve i "kamení z nebes"). Na čisté (bez oblačnosti) noční obloze a při jasné atmosféře je možno spatřit v průměru několik meteorů za hodinu. Při průletu Země rojem meteoroidů ("meteorické deště") je pak možno vidět meteorů často mnohokrát víc než sto za hodinu - Leonidy (proud prachových částic uvolněných před více než sto lety - třemi návraty - z komety Tempel-Tuttle), Draconidy, Perseidy ap. Velmi jasné meteory se nazývají bolidy (angl. fireballs).
- Meteority jsou kousky Sluneční soustavy, které při průchodu atmosférou neshoří celé a jejich zbytek dopadne až na zemský povrch. Meteorit je tedy závěrečná fáze cyklu meteoroid --> meteor --> meteorit. Naprostá většina meteoroidů, které se dostanou do zemské atmosféry, však končí jako meteor.
-
- Většina meteoritů nalezených na zemském povrchu pochází z asteroidů - několik jich je pravděpodobně speciálně z
 planetky Vesta, některé zřejmě z komet. Malé množství nalezených meteoritů se zdá být měsíčního (15 kusů) nebo martského (13 kusů) původu. - Přestože se meteority zdají být pouze nudnými kousky kamene, jsou dík možnosti jejich zkoumání v laboratoři nesmírně důležité. S výjimkou několika kilogramů kamenů přivezených posádkami programu Apollo z Měsíce, jsou totiž meteority jediným materiálem, který pochází z vesmíru za hranicemi Země.
| Typy meteoritů |
| Kovové |
primárně železo a nikl; podobné asteroidům typu M |
| Křemík/kov |
směs železa a křemíkatých materiálů jako asteroidy typu S |
| Chondrity |
zdaleka největší počet nalezených meteoritů; složením podobné plášti a kůře planet pozemského typu |
| Uhlíkaté chondrity |
složením velmi podobné Slunci bez těkavých látek; podobné asteroidům typu C |
| Achondrity |
podobné pozemskému čediči; meteority, u nichž se předpokládá původ na Měsíci nebo Marsu jsou achondrity |
- Následující tabulka je z knihy Vagna F. Buchwalda. Ta obsahuje všechny známé meteority (celkem 4660 kusů o celkové hmotnosti 494 625 kg) z doby od r. 1740 do r. 1990 (s výjimkou meteoritů nalezených v Antarktidě).
- Pozn.: "Pád" je chápán jako pád meteoritu zpozorovaný očitým svědkem, "nález" je meteorit nalezený po pádu bez přímého pozorování tohoto jevu.
| Statistika meteoritů |
| Typ |
Pád % |
Nález % |
Hmotnost "pádů" |
Hmotnost "nálezů" |
| Kamenné |
95,0 |
79,8 |
15200 |
8300 |
| Kámen/železo |
1,0 |
1,6 |
525 |
8600 |
| Železo |
4,0 |
18,.6 |
27000 |
435000 |
- Každý den vletí do atmosféry Země velké množství meteoroidů - hmotnost tohoto materiálu dosahuje až několika set tun. Ale skoro všechny jsou velmi malé - každý váží jenom pár miligramů - a tak shoří. Pouze ty největší dosáhnou zemského povrchu a stávají se meteority. Hmotnost největšího nalezeného meteoritu (Hoba, Namíbie) činila 60 tun.
- Průměrná rychlost meteoroidu vstupujícího do atmosféry se pohybuje mezi 10 až 70 km/s (36 000 - 252 000 km/hod).
 Ale až na ty největší jsou meteoroidy velmi rychle zbrzděny třením v atmosféře na pár kilometrů za hodinu a dopadají na povrch nízkou rychlostí. Pouze meteoroidy těžší než několik tun jsou zpomaleny mnohem méně. Ty pak při dopadu (naštěstí velmi vzácně) vytvoří kráter. - Dobrým příkladem dopadu malého asteroidu na Zemi je Barringerův kráter poblíž Winslow v Arizoně (známý také jako Meteor Crater). Vznikl před 50 tisíci lety při dopadu železného meteoru měřícího zhruba 30-50 metrů v průměru. Kráter má v průměru 1200 metrů a hluboký je 200 metrů. Takových kráterů bylo dosud na Zemi identifikováno kolem 120.
- Známější novodobý impakt se objevil roku 1908 ve vzdálené neobydlené oblasti západní Sibiře u říčky Tunguzka. Meteor měl v průměru okolo 60 metrů a pravděpodobně se skládal z mnoha nesourodých částí. Oproti případu Barringerova kráteru se Tunguzský meteorit rozpadl před tím, než dopadl na zem, a tak se nevytvořil žádný kráter. Nicméně všechny stromy v okruhu 50 kilometrů byly vyvráceny a zvuk exploze byl slyšet až v Londýně.
-
- Existuje pravděpodobně nejméně 1000 asteroidů větších než 1 km v průměru, které křižují dráhu Země. Jeden z nich zasáhne Zemi průměrně jednou za 300 000 let. Větší asteroidy jsou méně početné a srážka s nimi je méně častá, ale i ty mohou Zemi občas zasáhnout a taková srážka má pak zničující účinky.
-
- Náraz komety nebo jiného objektu velikosti zhruba asteroidu Hefaistos nebo komety Shoemaker-Levy-9 byl pravděpodobně příčinou vyhynutí dinosaurů před 65 milióny lety. Zanechal po sobě 180 km široký kráter, který je nyní skryt v džungli poblíž Chicxulubu na poloostrově Yucatan.
- Podle výpočtů založených na počtu pozorovaných asteroidů lze předpokládat, že na formování Země se každý milión let podílely tři krátery o šířce 10 km nebo více. Toto tvrzení je se shoduje s geologicky podloženými důkazy. Naproti tomu je mnohem obtížnější vypočítat četnost srážek s objekty většími, podobnými původci kráteru v Chicxulubu - nicméně jeden náraz každých 100 miliónů let se zdá být přiměřeným odhadem.
- Zde jsou odborné odhady následků srážky s tělesy různých velikostí:
| Průměr tělesa (metry) |
Síla (megatuny) |
Interval (roky) |
Následky |
| < 50 |
< 10 |
< 1 |
Meteory v horní vrstvě atmosféry, většinou nedosáhnou povrchu. |
| 75 |
10 - 100 |
1000 |
Železné vytvoří krátery jako Meteor Crater; kamenné vybuchnou jako Tunguzský meteorit; při nárazu do země zničí oblast velikosti města. |
| 160 |
100 - 1000 |
5000 |
Železné i kamenné dosáhnou povrchu; komety vybuchnou v atmosféře; náraz do země zničí oblast velikou jako městská aglomerace (New York, Tokio). |
| 350 |
1000 - 10,000 |
15,000 |
Náraz do země zničí oblast velikosti malého státu; pád do oceánu způsobí menší vlnu tsunami. |
| 700 |
10,000 - 100,000 |
63,000 |
Náraz do země zničí oblast velikosti středně velkého státu (Virginie, Bulharsko); pád do oceánu způsobí velkou tsunami. |
| 1700 |
100,000 - 1,000,000 |
250,000 |
Prach vyzdvižený do atmosféry po nárazu do země má globální katastrofické následky pro celou Zemi; zničená oblast je veliká jako velký stát (Kalifornie, Francie). |
|
|
|
