Fotografie Galaxií Galaxie
Galaxie jsou základními stavebními kameny vesmíru. Jsou to hvězdné soustavy obsahující stamiliony až stamiliardy hvězd a také značné množství mezihvězdné hmoty. Velké soustavy neboli kupy galaxií obsahují stovky či tisíce členů, a obrovské kupy sdružují dokonce statisíce galaxií. Nejbližší kupa galaxií je kupa v souhvězdí Panny, která obsahuje stovky galaxií. Všechny galaxie z tohoto seskupení drží pohromadě gravitační síly.
Pozorování galaxií vedlo k objevu rozpínání vesmíru. Ukázalo se, že galaxie se navzájem vzdalují, a to tím rychleji, čím větší vzdálenost je dělí. Rychlost vzdalování se projevuje ve spektru galxie posuvem spektrálních čar k červenému konci spektra (tzv. rudý posuv). Tohoto jevu se využívá k určování vzdálenosti galaxií.
Hubbleova klasifikace galaxií
 |
Tato klasifikace nejprve dělí galaxie na spirální (S), spirální s příčkou (SB), eliptické (E) a nepravidelné (Irr). Eliptické se dále dělí do osmi různých podskupin v závislosti na stupni zpolštění. Kulová galaxie byla označena E0 a nejvíce zploštěný ovál má označení E7. Ostatní eliptické galaxie se nacházejí mezi těmito dvěma extrémy.
Spirální galaxie jsou rozděleny do šesti podskupin. Při třídění galaxií je rozhodující poměr velikosti jádra a spirálních ramen. Jestliže má galaxie velké jádro a slabě vyvinutá spirální ramena jsou zavinuta těsně kolem jádra, řadíme ji k typu Sa. Jestliže má taková galaxie jasně patrnou příčku, její klasifikace se mění na SBa. Naopak galaxie s označením Sc nebo SBc jsou takové, které vykazují malé jádro a mohutná, volně ovinutá spirální ramena. |
Galaxie NGC 4639 je dobrým příkladem spirální galaxie s příčkou. Podle Hubblovy klasifikace bychom ji označili pravděpodobně jako SBa.
Při klasifikaci galaxií jen podle jejich vzhledu narážíme ale na několik problémů. Jeden z nich spočívá v tom, že nemůžeme přesně říci, pod jakým úhlem se na danou galaxii díváme. Pozorujeme-li spirální galaxii shora, snadno rozeznáme její spirální ramena; vidíme-li ji ale ze strany, ramena se promítnou do tenkého disku s jádrem uprostřed. Při pokusu o klasifikaci eliptických galaxií je též opatrnost na místě při zjišťování, zda se jedná o kulovou galaxii E0 anebo například o galaxii E7 natočenou k nám protáhlejší stranou a jevící se nám tedy také jako koule.
Vlevo je obrázek galaxie
M 101 (při pohledu ze Země se nachází v souhvězdí Velké medvědice - Ursa Maior), na kterou se díváme "shora". Na obrázku v pravo vidíme galaxii
NGC 891 ze souhvězdí Andromedy, a to "z boku".
Místní skupina
Naše Galaxie je členem tzv. Místní skupiny, obsahující asi 30 galaxií a zaujímající prostor asi tří milionů světelných let. Největšími členy jsou naše Galaxie a spirální galaxie M 31 v Andromedě a M 33 v Trojúhelníku. Naše Galaxie má kolem sebe asi devět trpasličích galaxií a Andromeda dalších osm.
Galaxie M 31 se satelitními galaxiemi M 32 (vpravo) a M 110 (vlevo nahoře). Je to nejbližší velká spirální galaxie. Je vzdálená 2,5 milionu světelných let (sv.l.) a má průměr asi 150 000 sv.l. Je vidět prostým okem.
Každý člen Místní skupiny se pohybuje v dosahu gravitace všech ostatních členů. Všechny skupiny galaxií drží pohromadě svázány gravitací, což je nejdůležitější fyzikální síla dlouhého dosahu ve vesmíru.
Měřením rychlostí galaxií v Místní skupině dokáží astronomové spočítat jejich celkovou hmotnost. Ta je asi 10krát větší než hmotnost viditelných hvězd, což naznačuje, že v Místní skupině musí být ve značném množství přítomna temná hmota.
Takto nějak vypadá Místní skupina:
 |
1 Andromeda
1a M33
2 Galaxie
2a LMC
2b SML
|
Významnými sousedy naší Galaxie jsou dvě satelitní galaxie, Velké Magellanovo mračno (LMC) a Malé Magellanovo mračno (SMC). Jsou to nepravidelné galaxie nacházející se na jižní obloze v souhvězdí Mečouna (LMC) a Tukana (SMC) a jsou viditelné prostým okem jako mlhavé skvrnky.
Byly objeveny v 16. století portugalskými navigátory plavícími se do Jižní Afriky. Později byly pojmenované na počest Ferdinanda Magellana, který jako první obeplul Zemi. Velké mračno (někdy se říká i oblak) je od nás vzdáleno asi 165 000 sv.l. a Malé 200 000 sv.l. (Číslem 1 je označena mlhovina Trifid) |
 |
Naši Galaxii samozřejmě vidět nemůžeme, ale vypadala by asi takto:
 |
1 - na tomto místě by se nacházela Sluneční soustava.
2 - rameno Persea.
3 - galakrické jádro.
4 - rameno Labutě.
5 - rameno Kentaura. |
A takto si pohled na naši Galaxii představuje výtvarník:
Interagující galaxie
Galaxie jsou v neustálém pohybu, obíhají kolem centra kupy, v níž se nacházejí. Při oběhu galaxií kolem centra kupy nelze mezi nimi vyloučit i vzájemné srážky. Vzhledem k ohromným rozměrům galaxií a nesmírnému prostoru mezi nimi uběhnou tisíce či miliony let, než k nějaké srážce dojde. Pojem srážka dvou galaxií navíc plně nevystihuje dlouhodobost tohoto procesu.
Jestliže je velikost interagujících galaxií hodně rozdílná, větší galaxie se prakticky nezmění, ale menší galaxie je zcela zničena nebo spíše ztratí svou identitu. Jestliže jsou galaxie co do velikosti srovnatelné, obě se zdeformují, ale stále bývá rozeznatelné, která byla která. Interakce mezi galaxiemi je pokládána za spouštěcí mechanismus tvorby hvězd. Rázové vlny, vzniklé srážkou, se objevují i v plynných oblastech mezihvězdného prostředí a urychlují tak prvotní fáze tvorby hvězd.
Ukázky:
 |
Vlevo nahoře je dvojice galaxií NGC 4038-39, kterou bychom při pohledu ze Země našli v souhvězdí Havrana (Corvus). Přezdívá se jí též Antény nebo Tykadla. Vzdálenost objektu je asi 90 milionů sv.l. a je to jeden z nejbližších párů galaxií, které na sebe vzájemně působí. Před 500-700 miliony lety se dvě galaxie k sobě přiblížily natolik, že velké množství hvězd a mezihvězdné hmoty bylo gravitačními silami vytrženo z původních drah a vypuzeno do mezigalaktického prostoru v podobě dlouhých vláken.
Uprostřed je střed Velké galaxie v Andromedě (M 31). Snímek nám odhaluje podvojnost jádra této galaxie. Větší jádro je středem galaxie, ale menší jádro je zbytkem po menší galaxii, kterou galaxie v Andromedě pohltila. Takové kanibalství je mezi galaxiemi vcelku rozšířené.
Velký obrázek úplně dole je snímek galaxie nazývané Kolo od vozu. Je to bývalá spirální galaxie, skrz niž před několika miliony let prošla galaxie menší. Tato srážka vyvolala vlnu, která se stále šíří dál od centra v podobě "obruče" modré barvy, protože v ní převládají mladé modré hvězdy, jejichž vznik interakce galaxií uspíšila. To, co dnes vypadá jakou loukotě, jsou stopy po kdysi mohutných spirálních ramenech. |
