Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web
 

                                       Astro Web  

Meteory

                                                 

                                

Meteoroidy, meteory, meteority
 

meteor

Meteor je jasný záblesk (někdy i jasný proužek) světla na noční obloze vznikající při vstupu meteoroidu do zemské atmosféry (meteorům se říká také "padající hvězdy", dříve i "kamení z nebes"). Na čisté (bez oblačnosti) noční obloze a při jasné atmosféře je možno spatřit v průměru několik meteorů za hodinu. Při průletu Země rojem meteoroidů ("meteorické deště") je pak možno vidět meteorů často mnohokrát víc než sto za hodinu - Leonidy (proud prachových částic uvolněných před více než sto lety - třemi návraty - z komety Tempel-Tuttle), Draconidy, Perseidy ap. Velmi jasné meteory se nazývají bolidy (angl. fireballs).
Meteority jsou kousky Sluneční soustavy, které při průchodu atmosférou neshoří celé a jejich zbytek dopadne až na zemský povrch. Meteorit je tedy závěrečná fáze cyklu meteoroid --> meteor --> meteorit. Naprostá většina meteoroidů, které se dostanou do zemské atmosféry, však končí jako meteor.
meteorický déšť meteor1 Perseidy
Většina meteoritů nalezených na zemském povrchu pochází z asteroidů - několik jich je pravděpodobně speciálně z marťanský meteoritplanetky Vesta, některé zřejmě z komet. Malé množství nalezených meteoritů se zdá být měsíčního (15 kusů) nebo martského (13 kusů) původu.
Přestože se meteority zdají být pouze nudnými kousky kamene, jsou dík možnosti jejich zkoumání v laboratoři nesmírně důležité. S výjimkou několika kilogramů kamenů přivezených posádkami programu Apollo z Měsíce, jsou totiž meteority jediným materiálem, který pochází z vesmíru za hranicemi Země.
Typy meteoritů
Kovové primárně železo a nikl; podobné asteroidům typu M
Křemík/kov směs železa a křemíkatých materiálů jako asteroidy typu S
Chondrity zdaleka největší počet nalezených meteoritů; složením podobné plášti a kůře planet pozemského typu
Uhlíkaté chondrity složením velmi podobné Slunci bez těkavých látek; podobné asteroidům typu C
Achondrity podobné pozemskému čediči; meteority, u nichž se předpokládá původ na Měsíci nebo Marsu jsou achondrity
achondrit, Austrálie achondrit, Austrálie 1 uhlíkatý chondrit, Mexico chondrit, Afrika
chondrit, Texas kovový, Francie kovový, Namibie křemičito-železný, Austrálie
Následující tabulka je z knihy Vagna F. Buchwalda. Ta obsahuje všechny známé meteority (celkem 4660 kusů o celkové hmotnosti 494 625 kg) z doby od r. 1740 do r. 1990 (s výjimkou meteoritů nalezených v Antarktidě).
Pozn.: "Pád" je chápán jako pád meteoritu zpozorovaný očitým svědkem, "nález" je meteorit nalezený po pádu bez přímého pozorování tohoto jevu.
Statistika meteoritů
Typ Pád % Nález % Hmotnost "pádů" Hmotnost "nálezů"
Kamenné 95,0 79,8 15200 8300
Kámen/železo 1,0 1,6 525 8600
Železo 4,0 18,.6 27000 435000
leonida
Každý den vletí do atmosféry Země velké množství meteoroidů - hmotnost tohoto materiálu dosahuje až několika set tun. Ale skoro všechny jsou velmi malé - každý váží jenom pár miligramů - a tak shoří. Pouze ty největší dosáhnou zemského povrchu a stávají se meteority. Hmotnost největšího nalezeného meteoritu (Hoba, Namíbie) činila 60 tun.
Průměrná rychlost meteoroidu vstupujícího do atmosféry se pohybuje mezi 10 až 70 km/s (36 000 - 252 000 km/hod).barringer Ale až na ty největší jsou meteoroidy velmi rychle zbrzděny třením v atmosféře na pár kilometrů za hodinu a dopadají na povrch nízkou rychlostí. Pouze meteoroidy těžší než několik tun jsou zpomaleny mnohem méně. Ty pak při dopadu (naštěstí velmi vzácně) vytvoří kráter.
Dobrým příkladem dopadu malého asteroidu na Zemi je Barringerův kráter poblíž Winslow v Arizoně (známý také jako Meteor Crater). Vznikl před 50 tisíci lety při dopadu železného meteoru měřícího zhruba 30-50 metrů v průměru. Kráter má v průměru 1200 metrů a hluboký je 200 metrů. Takových kráterů bylo dosud na Zemi identifikováno kolem 120.
Známější novodobý impakt se objevil roku 1908 ve vzdálené neobydlené oblasti západní Sibiře u říčky Tunguzka. Meteor měl v průměru okolo 60 metrů a pravděpodobně se skládal z mnoha nesourodých částí. Oproti případu Barringerova kráteru se Tunguzský meteorit rozpadl před tím, než dopadl na zem, a tak se nevytvořil žádný kráter. Nicméně všechny stromy v okruhu 50 kilometrů byly vyvráceny a zvuk exploze byl slyšet až v Londýně.
 
Existuje pravděpodobně nejméně 1000 asteroidů větších než 1 km v průměru, které křižují dráhu Země. Jeden z nich zasáhne Zemi průměrně jednou za 300 000 let. Větší asteroidy jsou méně početné a srážka s nimi je méně častá, ale i ty mohou Zemi občas zasáhnout a taková srážka má pak zničující účinky.
Náraz úlomku komety na Zemi ve filmu Deep Impact - 1 Náraz úlomku komety na Zemi ve filmu Deep Impact - 2
Náraz komety nebo jiného objektu velikosti zhruba asteroidu Hefaistos nebo komety Shoemaker-Levy-9 byl pravděpodobně příčinou vyhynutí dinosaurů před 65 milióny lety. Zanechal po sobě 180 km široký kráter, který je nyní skryt v džungli poblíž Chicxulubu na poloostrově Yucatan.
Podle výpočtů založených na počtu pozorovaných asteroidů lze předpokládat, že na formování Země se každý milión let podílely tři krátery o šířce 10 km nebo více. Toto tvrzení je se shoduje s geologicky podloženými důkazy. Naproti tomu je mnohem obtížnější vypočítat četnost srážek s objekty většími, podobnými původci kráteru v Chicxulubu - nicméně jeden náraz každých 100 miliónů let se zdá být přiměřeným odhadem.
Zde jsou odborné odhady následků srážky s tělesy různých velikostí:
Průměr tělesa (metry) Síla (megatuny) Interval (roky) Následky
< 50 < 10 < 1 Meteory v horní vrstvě atmosféry, většinou nedosáhnou povrchu.
75 10 - 100 1000 Železné vytvoří krátery jako Meteor Crater; kamenné vybuchnou jako Tunguzský meteorit; při nárazu do země zničí oblast velikosti města.
160 100 - 1000 5000 Železné i kamenné dosáhnou povrchu; komety vybuchnou v atmosféře; náraz do země zničí oblast velikou jako městská aglomerace (New York, Tokio).
350 1000 - 10,000 15,000 Náraz do země zničí oblast velikosti malého státu; pád do oceánu způsobí menší vlnu tsunami.
700 10,000 - 100,000 63,000 Náraz do země zničí oblast velikosti středně velkého státu (Virginie, Bulharsko); pád do oceánu způsobí velkou tsunami.
1700 100,000 - 1,000,000 250,000 Prach vyzdvižený do atmosféry po nárazu do země má globální katastrofické následky pro celou Zemi; zničená oblast je veliká jako velký stát (Kalifornie, Francie).
TOPlist